2. Verañjakasuttavaººan±
444. Eva½ me sutanti verañjakasutta½. Tattha verañjak±ti verañjav±sino. Kenacideva karaº²yen±ti kenacideva aniyamitakiccena. Sesa½ sabba½ purimasutte vuttanayeneva veditabba½. Kevalañhi idha adhammac±r² visamac±r²ti eva½ puggal±dhiµµh±n± desan± kat±. Purimasutte dhamm±dhiµµh±n±ti aya½ viseso. Sesa½ t±disamev±ti.
Papañcas³daniy± majjhimanik±yaµµhakath±ya
Verañjakasuttavaººan± niµµhit±.
3. Mah±vedallasuttavaººan±
449. Eva½ me sutanti mah±vedallasutta½. Tattha ±yasm±ti sag±ravasappatissavacanameta½. Mah±koµµhikoti tassa therassa n±ma½. Paµisall±n± vuµµhitoti phalasam±pattito vuµµhito. Duppañño duppaññoti ettha paññ±ya duµµha½ n±ma natthi, appañño nippaññoti attho. Kitt±vat± nu khoti k±raºaparicchedapucch±, kittakena nu kho eva½ vuccat²ti attho. Pucch± ca n±mes± adiµµhajotan±pucch±, diµµhasa½sandan±pucch±, vimaticchedan±pucch±, anumatipucch±, kathetukamyat±pucch±ti pañcavidh± hoti. T±samida½ n±n±karaºa½– Katam± adiµµhajotan±pucch±? Pakatiy± lakkhaºa½ aññ±ta½ hoti adiµµha½ atulita½ at²rita½ avibh³ta½ avibh±vita½, tassa ñ±º±ya dassan±ya tulan±ya t²raº±ya vibh³t±ya vibh±vanatth±ya pañha½ pucchati. Aya½ adiµµhajotan±pucch±. Katam± diµµhasa½sandan±pucch±? Pakatiy± lakkhaºa½ ñ±ta½ hoti diµµha½ tulita½ t²rita½ vibh³ta½ vibh±vita½, aññehi paº¹itehi saddhi½ sa½sandanatth±ya pañha½ pucchati. Aya½ diµµhasa½sandan±pucch±. Katam± vimaticchedan±pucch±? Pakatiy± sa½sayapakkhando hoti vimatipakkhando, dve¼hakaj±to, “eva½ nu kho, na nu kho, ki½ nu kho, katha½ nu kho”ti, so vimaticchedanatth±ya pañha½ pucchati. Aya½ vimaticchedan±pucch± (mah±ni. 150; c³¼ani. puººakam±ºavapucch±niddesa 12). “Ta½ ki½ maññatha, bhikkhave, r³pa½ nicca½ v± anicca½ v±ti? Anicca½, bhante”ti (mah±va. 21) evar³p± anumati½ gahetv± dhammadesan±k±le pucch± anumatipucch± n±ma. “Catt±rome bhikkhave, satipaµµh±n±, katame catt±ro”ti (sa½. ni. 5.390) evar³p± bhikkhusaªgha½ sayameva pucchitv± sayameva vissajjetuk±massa pucch± kathetukamyat±pucch± n±ma. T±su idha diµµhasa½sandan±pucch± adhippet±. Thero hi attano div±µµh±ne nis²ditv± sayameva pañha½ samuµµhapetv± saya½ vinicchinanto ida½ sutta½ ±dito paµµh±ya matthaka½ p±pesi. Ekacco hi pañha½ samuµµh±petu½yeva sakkoti na nicchetu½; ekacco nicchetu½ sakkoti na samuµµh±petu½; ekacco ubhayampi na sakkoti; ekacco ubhayampi sakkoti. Tesu thero ubhayampi sakkotiyeva. Kasm±? Mah±paññat±ya. Mah±pañña½ niss±ya hi imasmi½ s±sane s±riputtatthero, mah±kacc±natthero, puººatthero, kum±rakassapatthero, ±nandatthero, ayameva ±yasm±ti sambahul± ther± visesaµµh±na½ adhigat±. Na hi sakk± y±ya v± t±ya v± appamattik±ya paññ±ya samann±gatena bhikkhun± s±vakap±ram²ñ±ºassa matthaka½ p±puºitu½, mah±paññena pana sakk±ti mah±paññat±ya s±riputtatthero ta½ µh±na½ adhigato. Paññ±ya hi therena sadiso natthi. Teneva na½ bhagav± etadagge µhapesi– “etadagga½, bhikkhave, mama s±vak±na½ bhikkh³na½ mah±paññ±na½ yadida½ s±riputto”ti (a. ni. 1.189). Tath± na sakk± y±ya v± t±ya v± appamattik±ya paññ±ya samann±gatena bhikkhun± bhagavat± sa½khittena bh±sitassa sabbaññutaññ±ºena saddhi½ sa½sanditv± sam±netv± vitth±rena attha½ vibhajetu½, mah±paññena pana sakk±ti mah±paññat±ya mah±kacc±natthero tattha paµibalo j±to, teneva na½ bhagav± etadagge µhapesi– “etadagga½, bhikkhave, mama s±vak±na½ bhikkh³na½ sa½khittena bh±sitassa vitth±rena attha½ vibhajant±na½ yadida½ mah±kacc±no”ti (a. ni. 1.197). Tath± na sakk± y±ya v± t±ya v± appamattik±ya paññ±ya samann±gatena bhikkhun± dhammakatha½ kathentena dasa kath±vatth³ni ±haritv± satta visuddhiyo vibhajantena dhammakatha½ kathetu½, mah±paññena pana sakk±ti mah±paññat±ya puººatthero catuparisamajjhe alaªkatadhamm±sane cittab²jani½ gahetv± nisinno l²¼±yanto puººacando viya dhamma½ kathesi. Teneva na½ bhagav± etadagge µhapesi– “etadagga½, bhikkhave, mama s±vak±na½ bhikkh³na½ dhammakathik±na½ yadida½ puººo mant±ºiputto”ti (a. ni. 1.196). Tath± y±ya v± t±ya v± appamattik±ya paññ±ya samann±gato bhikkhu dhamma½ kathento ito v± etto v± anukkamitv± yaµµhikoµi½ gahetv± andho viya, ekapadika½ daº¹akasetu½ ±ru¼ho viya ca gacchati. Mah±pañño pana catuppadika½ g±tha½ nikkhipitv± upam± ca k±raº±ni ca ±haritv± tepiµaka½ buddhavacana½ gahetv± heµµhupariya½ karonto kathesi. Mah±paññat±ya pana kum±rakassapatthero catuppadika½ g±tha½ nikkhipitv± upam± ca k±raº±ni ca ±haritv± tehi saddhi½ yojento j±tassare pañcavaºº±ni kusum±ni phull±pento viya sinerumatthake vaµµisahassa½ telapad²pa½ j±lento viya tepiµaka½ buddhavacana½ heµµhupariya½ karonto kathesi. Teneva na½ bhagav± etadagge µhapesi– “etadagga½, bhikkhave, mama s±vak±na½ bhikkh³na½ cittakathik±na½ yadida½ kum±rakassapo”ti (a. ni. 1.217). Tath± y±ya v± t±ya v± appamattik±ya paññ±ya samann±gato bhikkhu cat³hi m±sehi catuppadikampi g±tha½ gahetu½ na sakkoti. Mah±pañño pana ekapade µhatv± padasatampi padasahassampi gaºh±ti. ¾nandatthero pana mah±paññat±ya ekapaduddh±re µhatv± saki½yeva sutv± puna apucchanto saµµhi padasahass±ni pannarasa g±th±sahass±ni valliy± pupph±ni ±ka¹¹hitv± gaºhanto viya ekappah±reneva gaºh±ti. Gahitagahita½ p±s±ºe khatalekh± viya, suvaººaghaµe pakkhittas²havas± viya ca gahit±k±reneva tiµµhati. Teneva na½ bhagav± etadagge µhapesi– “etadagga½, bhikkhave, mama s±vak±na½ bhikkh³na½ gatimant±na½ yadida½ ±nando satimant±na½, dhitimant±na½, bahussut±na½, upaµµh±k±na½ yadida½ ±nando”ti (a. ni. 1.219-223). Na hi sakk± y±ya v± t±ya v± appamattik±ya paññ±ya samann±gatena bhikkhun± catupaµisambhid±pabhedassa matthaka½ p±puºitu½. Mah±paññena pana sakk±ti mah±paññat±ya mah±koµµhitatthero adhigamaparipucch±savanapubbayog±na½ vasena anantanayussada½ paµisambhid±pabheda½ patto. Teneva na½ bhagav± etadagge µhapesi– “etadagga½, bhikkhave, mama s±vak±na½ bhikkh³na½ paµisambhid±patt±na½ yadida½ mah±koµµhito”ti (a. ni. 1.218). Iti thero mah±paññat±ya pañha½ samuµµh±petumpi nicchetump²ti ubhayampi sakkoti. So div±µµh±ne nis²ditv± sayameva sabbapañhe samuµµhapetv± saya½ vinicchinanto ida½ sutta½ ±dito paµµh±ya matthaka½ p±petv±, “sobhan± vata aya½ dhammadesan±, jeµµhabh±tikena na½ dhammasen±patin± saddhi½ sa½sandiss±mi, tato aya½ dvinnampi amh±ka½ ekamatiy± ekajjh±sayena ca µhapit± atigaruk± bhavissati p±s±ºacchattasadis±, caturoghanittharaºatthik±na½ titthe µhapitan±v± viya, maggagamanatthik±na½ sahassayutta-±jaññaratho viya bahupak±r± bhavissat²”ti diµµhasa½sandanattha½ pañha½ pucchi. Tena vutta½– “t±su idha diµµhasa½sandan±pucch± adhippet±”ti. Nappaj±n±t²ti ettha yasm± nappaj±n±ti, tasm± duppaññoti vuccat²ti ayamattho. Esa nayo sabbattha. Ida½ dukkhanti nappaj±n±t²ti ida½ dukkha½, ettaka½ dukkha½, ito uddha½ natth²ti dukkhasacca½ y±th±vasarasalakkhaºato na paj±n±ti. Aya½ dukkhasamudayoti ito dukkha½ samudet²ti pavattidukkhapabh±vik± taºh± samudayasaccanti y±th±vasarasalakkhaºato na paj±n±ti. Aya½ dukkhanirodhoti ida½ dukkha½ aya½ dukkhasamudayo ca ida½ n±ma µh±na½ patv± nirujjhat²ti ubhinna½ appavatti nibb±na½ nirodhasaccanti y±th±vasarasalakkhaºato na paj±n±ti. Aya½ dukkhanirodhag±min² paµipad±ti aya½ paµipad± dukkhanirodha½ gacchat²ti maggasacca½ y±th±vasarasalakkhaºato na paj±n±t²ti. Anantarav±repi imin±va nayena attho veditabbo. Saªkhepato panettha catusaccakammaµµh±niko puggalo kathitoti veditabbo. Ayañhi ±cariyasantike catt±ri sacc±ni savanato uggaºh±ti. Ýhapetv± taºha½ tebh³mak± dhamm± dukkhasacca½, taºh± samudayasacca½, ubhinna½ appavatti nibb±na½ nirodhasacca½, dukkhasacca½ parij±nanto samudayasacca½ pajahanto nirodhap±pano maggo maggasaccanti eva½ uggahetv± abhinivisati. Tattha purim±ni dve sacc±ni vaµµa½, pacchim±ni vivaµµa½, vaµµe abhiniveso hoti, no vivaµµe, tasm± aya½ abhinivisam±no dukkhasacce abhinivisati. Dukkhasacca½ n±ma r³p±dayo pañcakkhandh±ti vavatthapetv± dh±tukammaµµh±navasena otaritv±, “catt±ri mah±bh³t±ni catunnañca mah±bh³t±na½ up±d±ya r³pa½ r³pan”ti vavatthapeti. Tad±rammaº± vedan± saññ± saªkh±r± viññ±ºa½ n±manti eva½ yamakat±lakkhandha½ bhindanto viya “dveva ime dhamm± n±mar³pan”ti vavatthapeti. Ta½ paneta½ na ahetuka½ sahetuka½ sappaccaya½, ko cassa paccayo avijj±dayo dhamm±ti eva½ paccaye ceva paccayuppannadhamme ca vavatthapetv± “sabbepi dhamm± hutv± abh±vaµµhena anicc±”ti aniccalakkhaºa½ ±ropeti, tato udayavayappaµip²¼an±k±rena dukkh±, avasavattan±k±rena anatt±ti tilakkhaºa½ ±ropetv± vipassan±paµip±µiy± sammasanto lokuttaramagga½ p±puº±ti. Maggakkhaºe catt±ri sacc±ni ekapaµivedhena paµivijjhati, ek±bhisamayena abhisameti. Dukkha½ pariññ±paµivedhena paµivijjhati. Samudaya½ pah±napaµivedhena, nirodha½ sacchikiriy±paµivedhena, magga½ bh±van±paµivedhena paµivijjhati. Dukkha½ pariññ±bhisamayena abhisameti, samudaya½ pah±n±bhisamayena, nirodha½ sacchikiriy±bhisamayena, magga½ bh±van±bhisamayena abhisameti. So t²ºi sacc±ni kiccato paµivijjhati, nirodha½ ±rammaºato. Tasmiñcassa khaºe aha½ dukkha½ parij±n±mi, samudaya½ pajah±mi, nirodha½ sacchikaromi, magga½ bh±vem²ti ±bhogasamann±h±ramanasik±rapaccavekkhaº± natthi. Etassa pana pariggaºhantasseva maggo t²su saccesu pariññ±dikicca½ s±dhentova nirodha½ ±rammaºato paµivijjhat²ti. Tasm± paññav±ti vuccat²ti ettha heµµhimakoµiy± sot±panno, uparimakoµiy± kh²º±savo paññav±ti niddiµµho. Yo pana tepiµaka½ buddhavacana½ p±¼ito ca atthato ca anusandhito ca pubb±parato ca uggahetv± heµµhupariya½ karonto vicarati, aniccadukkh±nattavasena pariggahamattampi natthi, aya½ paññav± n±ma, duppañño n±m±ti? Viññ±ºacarito n±mesa, paññav±ti na vattabbo. Atha yo tilakkhaºa½ ±ropetv± vipassan±paµip±µiy± sammasanto ajja ajjeva arahattanti carati, aya½ paññav± n±ma, duppañño n±m±ti? Bhaj±piyam±no paññav±pakkha½ bhajati. Sutte pana paµivedhova kathito. Viññ±ºa½ viññ±ºanti idha ki½ pucchati? Yena viññ±ºena saªkh±re sammasitv± esa paññav± n±ma j±to, tassa ±gamanavipassan± viññ±ºa½ kammak±rakacitta½ pucch±m²ti pucchati. Sukhantipi vij±n±t²ti sukhavedanampi vij±n±ti. Uparipadadvayepi eseva nayo. Imin± thero “sukha½ vedana½ vedayam±no sukha½ vedana½ veday±m²ti paj±n±t²”ti-±din± (ma. ni. 1.113; d². ni. 2.380) nayena ±gatavedan±vasena ar³pakammaµµh±na½ kathesi. Tassattho satipaµµh±ne vuttanayeneva veditabbo.